Tričko pro lenocha

Tričko pro lenocha bych si měl v prvé řadě pořídit já sám, sám sobě. Důvodem je mimo jiné i to, že toto krátké povídání o tričkách pro líné tvory, které se chystáte číst, respektive rychle proskenovat očima (komu by se to chtělo číst, že?), že tedy tento text o sortimentu triček pro lenochy jsem psal několik měsíců.

Přesněji řečeno: odhodlával se napsat.

Jenže furt mi do toho cosi lezlo. Vždycky se vyskytlo něco důležitějšího, co bylo potřeba zrovna udělat…

Třeba čučet na seriál.

Nebo na vtipná videa.

Sjíždět facebook.

Zkrátka čekat až dorazí motivace. Což prakticky znamená jen tak klikat myší a usilovně dumat nad tím, na co kliknout.

Nebo třeba onehdy: vyskočila na mě tak neuvěřitelná reklama. Hned jsem nutně musel jít pátrat po eshopech. Za těch pár málo hodin jsem je projel snad všecky. Vybíral jsem nové tenisky na běhání a rozčiloval se, že ty povánoční výprodeje nenabízejí ve skutečnosti vůbec žádné slevy. Tak mě to vytočilo, že jsem se potom už nedokázal až do večera na práci ani podívat. Naštěstí běžecké boty nepotřebuju, protože neběhám. Vlastně běh nenávidím. Už od školních let. Nechápu, dneska, tu módní magormánii běhat. Já jsem vůči běhání naprosto rezistentní, ostatně jako vůči jakémukoliv sportu a nepřirozenému pohybu. Takové hýbání mě nebaví, se mi ani nechce. Vždyť nejsem opice. Poskakovat jako koza. Naspeedované tiky v končetinách. To si raději v klídku sednu, natáhnu nohy a jen tak popřemýšlím. Prostě dělat něco konstruktivního. Ale když někde slibují slevy, sakra, tak by tam ta sleva měla být vidět. A ne oblbovat lidi mega procenty bůhví z čeho. Vycucané z prstu. Při tom se nedá pracovat.

Nebo se mi náhodně stává, že místo výkonu a soustředění a produktivní práce objednávám pizzu. Po telefonu, už asi půl hodiny. Nedokážu se rozhodnout kterou. Až z toho je ta slečna na druhém konci linky úplně zmatená. A já rozmrzelý a neschopný se soustředit na práci. Navíc s prázdným žaludkem moje hlava nefunguje. Možná až po jídle. Pokud ovšem tu pizzu dovezou. A jestli mi bude chutnat. Co já si to nakonec vlastně vybral?

A třeba taky:

Po salámovém koláči si ještě dát malého šlofíka, abych byl odpočatý, než začnu něco dělat. S plným břichem mi to nemyslí.

A také se zajít trošku projít, abych si pročistil hlavu, protože ve zdravém těle zdravý duch. A skončit u pivka, abych s kámošem probral, jestli má smysl to vůbec začít dělat. K čemuž se v našem povídání na baru zpravidla ani nedostaneme, protože máme důležitější témata k hovoru. Oblbování servírky je jen jedno z nich.

Dát si horkou vanu, abych zregeneroval tělo a zrelaxoval duši, a usnout v ní. To se pak toho moc nestihne.

Nebo zkrátka jinak prokrastinovat.

Věci odkládat. Odsouvat termíny. A nesmyslně přeskupovat úkoly. A dotahovat věci do konce? Tak o tom se už vůbec raději nezmiňuju.

Hele, noták, raději se mi moc nesměj a sáhni si sam sobě do svědomí. Jak jsi na tom ty se svou vlastní produktivitou?

Člověk nemusí být titulovaný sociolog, stačí mít oči otevřené a dívat se kolem sebe, aby zjistil, že my všichni, chlapi i ženské, Češi sakumprásk jako jeden národ, že my všichni, co máme rádi klid, co milujeme své pohodlíčko, že my všichni jsme líní jako vši.

Barevná trika s motivem pro lenocha

Doktor: Jakou barvou byste nejlépe vyjádřil svou lenost?

Lenoch: Mně je to jedno.

Modrá barva uklidňuje, červená provokuje. Lenochovi je to putna. Všechny barvy mu jsou ukradené. Jeho trika, a nejen ony, mají prostě barvy různé. Je to tak, je to fuk. Komu by se to chtělo řešit…

Triko pro líného člověka

Být líný nepatří zrovna mezi ctnosti. Jenže na druhou stranu leností, tou strašlivou nemocí, trpí polovina národa, tak proč se za lenost stydět. Koneckonců kde má člověk neustále brát sílu to skrývat. Proč nepřiznat, ke které půlce společnosti člověk patří: buď jsem lenoch, nebo jsem lhář (tj. tvrdím, že lenoch nejsem). Takže triko pro lenocha s výstižným přiznáním v podobě obrázku nebo hlášky, že jsem lenoch, by nakonec mohl nosit každý z nás.

Máma mi vždycky říkávala, že komu se nelení, tomu se zelení. A že bez práce nejsou koláče. Jenže.

Jenže to zkrátka není můj případ. To se mě netýká.

Já jsem prostě od přírody líný jako veš.

Líný jako vandrák po obědě.

Líný jako prase.

Ano, tento text je takový můj malý coming out: jsem lenoch, slyšíte všichni, jsem LENOCH!

Jsem líný jako lenochod. Pokud je tedy lenochod lenivec. Nic o něm nevím. Nechce se mi to zjišťovat.

A pokud v Marvelu ještě neexistuje postavička Lazyman, tak jsem to já. Ten charakter mne přesně vystihuje. Lazy Man. Přítel Spidermanův, protože rád spím v síti. A moc se nehýbu, jako zamotaný v kokonu.

Ráno jsem líný se obléknout a večer se mi nechce ze sebe sundávat oblečení. Není nad to usnout v triku a trenclích. Neumytý, přirozený, klídek, pohoda, no stres, veget. Často jsem líný si jít lehnout do lenošky, a tak usínám tam, kde si zrovna hovím. Někdy před spaním ani nezívám, protože se mi nechce otevírat pusu. Někdy se tedy otevře svévolně sama. Jenže víte, co to dá práce ji zase zavřít?

A určitě to tak nemám sám. Král lenochů. Celá Čechie je plná králů lenochů.

Moudrých panovníků, bystrých sebe vládců, kteří dobře vědí, že co se dá udělat hned, se jednoduše odloží na pozítří a hnedle (kde se vzaly, tu se vzaly) máme dva dny volna. (A jde se chlas***t!)

Které tričko je pro lenocha to nejlepší? To, co má zrovna na sobě. Hlavně nic neměnit. Nepouštět se do větších akcí.

Pro líné ženy i málo výkonné muže

Líných se dost najde mezi ženami i muži. Zvláštní kapitolu pak tvoří lidský dorost, týnejdžři, které k činnosti nepřiměje ani to, když jim pod prdelí bouchne petarda. Leda když jim od úst odtrhneš tácek se žvancem. Nebo spíš vypneš internet. Všichni jsme adepti na triko s lenochodem nebo jiným vtipným obrázkem, který vystihne naši línou povahu.

Výrobci a značky triček pro lenochy

Pokud si chceš koupit tričko pro lenochy, věř tomu, že ho koupíš. Moc pro to nemusíš udělat. Nabídka je pestrá. Na rozdíl od nás lenivců totiž výrobci triček neměli to štěstí, že je očarovala víla Leňura. Makají. Vyrábějí trička. Produkují značková trika pro líná stvoření jako na běžícím pásu. Tisknou legrační motivy o sto šest. Mají nás rádi. A chtějí naše prašule. Prašule vyměnit za trika pro lenochy. Jenže asi netuší, jak jsme líní hrábnout do kešeně. Ale co kdyby…

Další věci pro líné

Ne jenom trička, řádný lenoch si dokáže usnadnit život ledasčím. Věci symbolizující lenost jsou jako talismany pro štěstí. Duši lenocha si získají lenošácké vychytávky. Věcičky, které prostě každý lenoch nemůže postrádat. Jo, a ještě v tom výčtu chybí fajfka. Tedy ta, co umí sama bafat.